Helena Salichová

Helena Salichová (25. dubna 1895 Kyjovice[1] – 2. července 1975 Ostrava) byla slezská spisovatelka, etnografka, malířka a ilustrátorka.

Rodné jméno: Helena Marketa Salichová

Narození: 25. dubna 1895, Kyjovice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Úmrtí: 2. července 1975 (ve věku 80 let), Ostrava, Československo Československo,

Místo pohřbení : hřbitov Ostrava (Polanka nad Odrou)

Alma mater: Akademie výtvarných umění v Praze

Povolání: malířka, ilustrátorka, grafička, spisovatelka, sběratelka a prozaička

Manžel(ka): Antonín Hála (1923–1931)

Ocenění: Vyznamenání Za vynikající práci (1960), zasloužilý umělec (1975)

Narodila se v rodině učitele Jozefa Salicha (* 1869) a Boženy roz. Pavlíkové (* 1867). V letech 1923–1931 byla manželkou Antonína Hály (1895–1952).

Po absolvování učitelského ústavu studovala u profesorů Vojtěcha Hynaise, Vlaho Bukovace, Vratislava Nechleby, Karla Krattnera a Augusta Brömse na Akademii výtvarných umění v Praze (1919–1926).

Krátce pracovala jako učitelka ve škole v Kyjovicích, od 1926 trvale žila a pracovala v Polance nad Odrou. Zabývala se malbou, grafikou, ilustrátorskou a literární tvorbou, byla etnografkou. Sbírala lidové písně, trvalou pozornost věnovala kromě hudebního lidového projevu také výšivce. Počátky její výtvarné tvorby ovlivnilo sociální umění 20. let. Námětově těžila především ze života ve Slezsku a jeho historie. Orientovala se na figurální kompozice, malovala portréty, zátiší, především kytice. Později převládla krajinomalba, zobrazovala okolí Polanky, slezskou krajinu a průmyslové Ostravsko. Výtvarný projev charakterizoval osobitý naivizující poetismus, jemuž v různých obměnách zůstávala věrná. Vytvořila rozsáhlé grafické dílo sociálně laděné.

Po 2. světové válce se soustředila na budovatelské úsilí společnosti. Z jejího popudu se sešla skupina slezských patriotů, kterým záleželo na znovuvzkříšení válkou poničeného Slezska, a zahájili rozsáhlou akci Budujeme Slezsko. Za tím účelem Salichová připravila putovní výstavu svých obrazů a grafik s náměty ze Slezska, většinou z pobořených měst a vesnic, jejichž obnově měla iniciativa Budujeme Slezsko sloužit.[2]

V grafice ráda pracovala ve větších celcích. Byla spoluzakladatelkou Moravského sdružení výtvarných umělců, později Výtvarných umělců Moravská Ostrava. Literárně zpracovala slezské pohádky, které doprovázela vlastními ilustracemi, zaznamenala některá krajová vyprávění, řada jejích prací je cenným zdrojem poznání zvyků a obyčejů tradovaných ve Slezsku od 19. století. Obdržela za svou práci mnoho cen. Samostatně vystavovala od roku 1945. Zastoupena je ve sbírkách GVU v Ostravě, Muzea umění Olomouc, Slezského zemského muzea v Opavě a ve stálé expozici v Pamětní síni Heleny Salichové v Klimkovicích u Ostravy. Pohřbená byla v Polance nad Odrou. Autorem jejího náhrobku byl sochař Miroslav Rybička.