DĚLOSTŘELECKÁ TVRZ SMOLKOV

POPIS

Dělostřelecká tvrz Smolkov byl komplex celkem pěti bojových objektů, propojených systémem podzemních chodeb, jehož hlavním úkolem mělo být vytváření palebné podpory na obou křídlech, v okolí probíhající linie zejména těžkého opevnění a narušování postavení útočících nepřátelských jednotek v předpolí mezi pevnostním pásmem a státní hranicí. Palebně spolupracovat měla smolkovská tvrz přitom s obdobnými rozestavěnými, či plánovanými tvrzemi v okolí (Šibenice, Orel).

Celá smolkovská tvrz byla tvořena následujícími objekty:

Dělostřelecká otočná a výsuvná věž MO-Sm-S 38 „V lese“

Byla hlavním bojovým objektem smolkovské tvrze. Po jejím dokončení měla v kruhovém rozsahu do vzdálenosti téměř 11 km zajišťovat palebnou činnost tvrze za pomoci dvojice houfnic vzor 38, ráže 100 mm, které měly být součástí ocelolitinové věžové konstrukce o celkové hmotnosti 420 tun, která měla být dodána Škodovými závody v Plzni. Věžová konstrukce ani houfnice však do konce září 1938 nebyly dodány, stejně jako plánovaný pancéřový zvon. Celý objekt byl až po strop zapuštěn do terénu a vcházelo se do něj pouze z podzemí.

https://mapy.cz/s/nehuguruma

Dělostřelecký srub MO-Sm-S 39 „U trigonometru“

Úkolem největšího objektu smolkovské tvrze bylo zesilování palebné podpory tvrze směrem k Opavě. Hlavní zbraní v tomto směru měly být opět, tentokrát tři houfnice vzor 38, které však nebyly do konce září 1938 dodány, pod kterými se nacházel mohutný diamantový příkop, do něhož byly vyvedeny odvoody vystřelených nábojnic, a také nouzový východ z objektu ven. Na stropě objektu byly osazeny dva pancéřové zvony pro lehký kulomet.

https://mapy.cz/s/kokumuzajo

Tvrzový pěchotní srub MO-Sm-S 40 „Nad silnicí“

Objekt měl zajišťovat především pozorování a také blízkou obranu povrchu tvrze na západní straně kopce. Byl zapuštěn až po strop v terénu, z něhož vycházely dva zvony a dvě pancéřové kopule. Vcházelo se do něj pouze z podzemí.

https://mapy.cz/s/lefobupusa

Vchodový objekt MO-Sm-S 41 „Nad Valchou“

Hlavním úkolem vchodového objektu bylo zajištění zásobování tvrze municí, proviantem a dalším materiálem, a to i v případě probíhající bojové činnosti. V objektu se nacházel jak vstup pro pěší, tak také prostor pro vjezd automobilů, který ústil do krytého překladiště, odkud byl přivezený náklad překládán na vozíky kolejové dráhy a následně rozvážen na konkrétní místa v podzemí. Vstup do objektu byl kryt palbou kulometů i protitankových kanónů.

https://mapy.cz/s/mecugutane

Dělostřelecká pozorovatelna MO-Sm-S 42 „Nad Hájem“

Nejmenší z objektů smolkovské tvrze měl zajišťovat pozorování blízkého i dalekého okolí zejména na východním křídle pevnostní linie. Pozorovatelna byla zapuštěna až po strop v terénu, z něhož vystupoval jeden zvon pro lehký kulomet a jeden zvon dělostřelecký pozorovací. Vcházelo se do něj pouze z podzemí.

https://mapy.cz/s/fokonozazu

Všechny objekty byly propojeny podzemními chodbami o celkové délce 1050 m. Součástí podzemních prostor byly také sály pro ubytování mužstva, kuchyně, ošetřovna a sklady pohonných hmot a munice. Z tvrze také ústil ještě jeden, tajný únikový výlez na povrch kopce a příslušela k němu plánovaná šestice kabelových komor pro zajištění telefonního spojení. Terén zejména na vrcholu kopce a v okolí vchodového objektu byl pak protkán množstvím řad různých, zejména protipěchotních překážek a v okolí také nalezneme množství objektů lehkého opevnění vzor 37, které však přímo k tvrzí nenáleží.

VÝSTAVBA

Výstavbu tvrze Smolkov, která byla vůbec první dělostřeleckou tvrzí československého opevnění, vysoutěžila v omezeném výběrovém řízení stavební firma Ing. Aloise Beneše z Přerova. Ta na tvrzi započala stavební práce již 26. února 1936. V průběhu následujících měsíců a let pak probíhalo zejména hloubení šachet, ražba štol, výkopové práce pro objekty a také betonáž podzemních prostor a povrchových objektů. Celou výstavbu pak provázely četné spory mezi stavební firmou a vojenskou správou, plynoucí zejména z oboustranné nezkušenosti s realizací podobného druhu staveb, které v jednu chvíli málem vyústily až v ukončení stavební činnosti ze strany firmy přerovského podnikatele. V září 1938 byla tvrz po stavební stránce dokončena z 98%. Její bojeschopnost však výrazně snižovaly scházející hlavní bojové prvky a také instalace veškerého vnitřního vybavení, která se na podzim 1938 teprve rozbíhala.

JEDNOTKY

Obranu smolkovské tvrze mělo zajišťovat celkem 394 vojáků V. praporu hraničářského pluku 4, kterým velel bývalý ruský legionář pplk. Ladislav Honc. Jednotka měla být v míru ubytována v nově budovaných kasárnách v Hrabyni, jejichž výstavba však započala až v červenci 1938 a za dva měsíce se areál nepodařilo z velké části dokončit. Komplex rozestavěných budov byl pak následně na konci 60. let přebudován v dnešní rehabilitační ústav. U parkoviště však dodnes stojí jedna z původních budov původních hraničářských kasáren. Vojáci byli v roce 1938 nouzově ubytováni například v Restauraci U Hohla (dnešní Hotel pod Hůrkou) v Háji ve Slezsku nebo v objektech hájeckého cukrovaru.

HISTORIE

Po odstoupení pohraničí nacistickému Německu v rámci Mnichovské dohody na začátku října 1938 připadl prostor smolkovské tvrze do záborového pásma německé armády. Krátce poté začaly na tvrz proudit zástupy vojáků i civilistů, kteří si tento tajemný objekt chtěli prohlédnout a z jejichž návštěv máme dnes většinu známých historických fotografií tvrze. V pozdější době pak započalo i vytrhávání pancéřových prvků z povrchových objektů, které většinou skončily roztaveny v hutích pro potřeby německého válečného průmyslu. Němci také zazdili prázdnou šachtu pro nikdy neosazenou konstrukci dělové věže a zbudovali pozorovací budku na objektu pozorovatelny v místě vytrženého zvonu a v letech 1941-1942 nacvičovali možnou ochranu důležitých objektů ve městech za pomoci natažených ocelových sítí, které měly zachytit bomby, jež byly svrhávány v rámci spojeneckých náletů, ovšem bez významnější účinnosti.

S blížícím se koncem války byla tvrz připravována k obraně před blížící se Rudou armádou. Podzemní prostory byly využity zejména jako sklady a úkryty pro pěchotu. Hlavní boj se však odehrával v polních okopech na povrchu. I přes velké úsilí vojáků 4. ukrajinského frontu nebyla tvrz nakonec sověty dobyta, nýbrž Němci sami, v noci z 26. na 27. dubna 1945 po faktickém dobytí sousední Hrabyně ze Smolkova sami ustoupili, aby se vyhnuli hrozícímu obklíčení. Krvavé boje pod kopcem Padařov jsou dnes nepřímo připomenuty formou památníku s tankem T-34, který se nachází nad smolkovským hřbitovem.

Po válce se v útrobách podzemních prostor tvrze našlo značné množství porcelánu a různého sanitárního vybavení, z nichž mnohé talíře a hrníčky mají rodiny v domácnostech v okolí doma dodnes. Poté však prostor obsadila znovu československá armáda, která jej využívá i dnes. Povrch tvrze s výjimkou vchodového objektu je však možno navštívit a povrchem kopce vede značená naučná stezka.